Rostlina původem z Afriky, Šáchor jedlý (latinsky Cyperus esculentus) je mezi lidmi známý také jako „tygří oko“ nebo „zemní mandle“. Okouzlí vás svou originalitou, chutí i svými účinky na zdraví.
Šáchor jedlý, který až poznáte, stane se u vás v kuchyni běžnou surovinou
Šáchor jedlý je rostlinou, kterou se můžete před vašimi známými vytáhnout jak na zahradě, tak v kuchyni. Není úplně nejznámější, ale až se s ní seznámíte, zjistíte, že bude mít u vás v kuchyni (respektive na talíři) své jisté místo. Šáchor jedlý je travnatá rostlina původem z Afriky. Zatímco její nadzemní travnatá část vám dekoruje zahradu, na podzemních hlízkách, které rostlina vytváří, si pochutnáte a otužíte vaše zdraví.
Šáchor jedlý můžete znát i pod názvem „tygří ořechy“, „zemní mandle“, „čufa“ nebo „gomi“. Je známo, že staří Egypťané sušený šáchor vkládali do hrobek zesnulých faraonů. Brzy se oblíbená rostlina rozšířila z Afriky do Asie a Evropy. Největším jejím pěstitelem a vývozcem je aktuálně Španělsko.
- Rostlina dorůstá až do půlmetrové výšky.
- Poměrně rychle se rozmnožuje, a pokud má pro růst dobré podmínky, dokáže pořádně zaplevelit zahradu.
- U nás se nejčastěji pěstuje v květináčích. Ty je pak snadné v zimě uschovat na místo, které je chráněno před mrazem. Dlouhodobé teploty pod mínus 10 stupňů by totiž rostlina nepřežila.
- Tam, kde se pěstuje, se její hlízy sklízejí podobně jako brambory.
- Jedna hlízka má potenciál rozmnožit se až na plochu 1 m².
- Šáchor jedlý se pěstuje hlavně pro jeho hlízky, které mají využití v potravinářství.
Jaké látky šáchor jedlý obsahuje?
A zatímco nadzemní travnatou část pro kuchyňské aktivity vůbec nevyužijete, u hlízek této rostliny si to jistě vynahradíte. Hlízky jsou nejen velmi chutné, ale i výživné. Po chuťové stránce vám budou připomínat oříšky.
V hlízkách šáchoru jedlého najdete:
- až 20 % zdraví prospěšného tuku, sacharidy, dobře stravitelné bílkoviny, nenasycené mastné kyseliny, vlákninu
- vitamíny: E, H a P
- minerály: vápník, hořčík, selen, zinek, železo, měď, mangan a fosfor
Využití rostlinky v potravinářství
Šáchor jedlý najde využití především v potravinářství:
- jeho hlízky můžete zobat podobně jako ořechy
- hlízky jsou výborné pražené na sladký i slaný způsob
- ze zemních mandlí se lisuje olej podobný olivovému
- z tygřích ořechů se vyrábí mouka, která je vhodná pro celiaky
- z hlízek se vyrábí i rostlinné mléko
- je hlavní přísadou do oblíbeného španělského nápoje s názvem horchata de chufa (na jeho přípravu se ořechy melou a tato směs se pak vymačkává)
- zemní mandle však najdou využití také v kosmetice, kde tvoří základ pečujících krémů a balzámů na tělo i vlasy
Jak se šáchor jedlý zpracovává?
Pokud se hlízky šáchoru jedlého nekonzumují syrové, mohou se vařit, péct, pražit, lisovat, mlít (na mouku nebo mohou být náhražkou kávy).
Jak účinkuje na zdraví?
Díky vysokému obsahu vlákniny má šáchor jedlý tyto pozitivní účinky:
- podporuje činnost střev
- upravuje trávení
- snižuje nadýmání
- podporuje hubnutí
- neobsahuje lepek, a proto je skvělou variantou pro celiaky (vyrábí se z něj bezlepková mouka)
- hlízky nezpůsobují alergii jako ořechy, a proto si na nich mohou smlsnout i ti, kterým jsou běžné ořechy zapovězeny
- díky vysokému obsahu nenasycených mastných kyselin podporuje konzumace šáchoru zdraví celého kardiovaskulárního systému
- působí jako afrodiziakum
- má protizánětlivé účinky
- je silným antioxidantem
- může být prevencí trombózy
- posiluje cévy
- jeho častá konzumace může předcházet infarktu
- je dokázáno, že plodina omlazuje organismus
- podporuje krevní oběh
- eliminuje nadměrné působení stresu na organismus
- posiluje imunitu
- často je označován jako superpotravina
Jak pěstovat šáchor jedlý?
Jedná se o teplomilnou rostlinu, ale vzhledem k našim aktuálním mírným zimám ji můžete s přehledem vypěstovat i u nás. Pouze bude potřeba dohlédnout na to, aby rostlina přečkala zimu, a to uděláte nejlépe tak, že její květináč na zimu přesunete do sklepa nebo tam, kam se mráz nedostane.
Dopřejte mu slunné stanoviště a dostatek vláhy. Jeho hlízky lze vysadit přímo na venkovní záhon, a to už v dubnu až v květnu – tehdy, když je půda už prohřátá a na výsadbu vhodná. Je potřeba počítat s tím, že rostlina nepřečká teploty nižší, než je -12 °C.
