Květák

Květák, lidově nazýván karifol, ale můžete ho znát i pod názvem brukev zelná (Brassica oleracea). Je ideální zeleninou a nad dalšími druhy košťálové zeleniny výrazně vyniká. Chutná výborně, je ideální i pro hůře snášenlivé jedince a obsahuje řadu vitamínů. Čím vás může překvapit?

U květáku konzumujeme jeho květ

U květáku konzumujeme vlastně jeho bílé nerozvinuté květy. Květák je hlavně bílý, ale existují i jiné jeho barevné odrůdy, například květák fialový, zelený nebo žlutý. Květák je bílý vlastně proto, že jsou jeho květy obalené zelenými listy, které ho chrání před slunečním světlem. Listy se nedoporučuje konzumovat, hlavně ty vnější. Ty světlejší a blíže květáku můžete uvařit společně s květy. Dodají jim lepší chuť. Květák ovšem můžete konzumovat i syrový.

Jaký má květák původ?

O původu květáku se vedou spory. Nelze přesně říci, zda rostl nejdříve na Kypru nebo Blízkém východě. S určitostí se však ví, že byl vyšlechtěný z divoké brukve zelné. Původně byl o více než polovinu menší. Měl velikost tenisového míčku, až teprve šlechtěním získal svou aktuální velikost.

Jaké zdraví prospěšné látky květák obsahuje?

Ačkoliv to tak na první pohled nevypadá, květák obsahuje velké množství vitamínu C. Obsahuje ho dokonce mnohem více než citróny. Jedna jeho porce spolehlivě obsáhne denní dávku tohoto vitamínu. Dále v květáku najdete kyselinu listovou, vitamíny B5, B12 a E. Květák je bohatý na antioxidanty, mimo jiné obsahuje látky cholin, sulforafan, rostlinný estrogen indol-3karbiol a další látky. Z minerálů je to draslík, zinek, měď, železo, fluor, jód, síra, kyselina nikotinová a další látky.

Květák je ideální zeleninou, a to i přesto, že patří mezi košťálové. Právě s tímto druhem mívají citliví jedinci většinou problém, protože jim způsobuje zažívací problémy. Květák je ale dobře stravitelný. Obsahuje vysoké množství vlákniny, i proto podporuje hubnutí a dobře zasytí.

Jak květák působí na zdraví?

Díky vysokému obsahu antioxidantů umí květák snižovat zánětlivé poškození buněk, které způsobuje mimo jiné oxidativní stres.
Antioxidanty mají schopnost ochránit srdce, hlavně blokují rozvoj srdečních onemocnění.
Květák obsahuje cholin, který zlepšuje náladu a posiluje paměť.
Posiluje nervový systém.
Působí proti rakovině.
Posiluje buňky proti poškození.
Detoxikuje organismus.
Pročišťuje játra.
Látky obsažené v květáku nastolují hormonální rovnováhu.
Pravidelná konzumace květáku posiluje imunitní systém.
Zlepšuje funkci střev a podporuje trávení.
Působí proti infekcím.
Má močopudné účinky.
Snižuje riziko revmatoidní artritidy.
Je ideální při cukrovce.

Jak pěstovat květák?

Pěstování květáku nepatří mezi nejjednodušší disciplíny, protože se jedná o zeleninu náročnou na dostatek vody a živin. S vysazováním květáku můžete začít už v polovině března, pokud máte vytápěný skleník nebo pařeniště. V případě, že si ho chcete vypěstovat za oknem, začněte ještě dříve. S venkovní výsadbou předpěstovaných sazenic je nutné počkat do prvních mrazíků. I v zahradnictvích je potřeba vybírat odolnější sazeničky. Sazeničky už vysazené na záhoně můžete před mrazíky a chladem dodatečně ochránit třeba bílou biotextilií. Nápomocné bude, když kolem sazeniček přisypete najemno posekanou trávu, ve které se začne tvořit teplo a bude tak hřejivou peřinou pro vaši budoucí úrodu.

Dostatečné hnojení je klíčové

Živiny jsou základní podmínkou správného růstu květáku. Sazeničky proto vysazujte do dobře prohnojené zeminy (uvádí se množství 5 l vyzrálého kompostu na 1 metr čtvereční). Ani pak s hnojením nepřestávejte. Tvorbu růžic podpoříte hnojivem, které v sobě bude kombinovat mangan, hořčík, bor a molybden.

Zalévání je důležité stejně jako dostatek slunečního svitu

Správnému růstu květáku nesvědčí stín ani polostín. Lepší je celodenní a dobře rozptýlené světlo. Přílišné sluneční světlo však může způsobit, že růžice květáku začnou žloutnout. Tomu můžete zabránit například tak, že listy květáku k sobě gumičkou sepnete. Pravidelná zálivka květáku je důležitá, o to důležitější pak je v období tvorby růžiček a těsně před sklizní. Podle odrůdy květák sklízíme do poloviny června (rané odrůdy), do poloviny srpna (letní druhy) nebo do října (pozdní druhy). Květák poté skladujeme v chladu a temnu, a to maximálně 10 dní. Spíše je lepší ho zpracovat co nejdříve, protože se na růžicích začíná rychle tvořit plíseň v podobě šedého povlaku.

Chutné květákové karbanátky bez smažení

Květák lze v kuchyni připravit na milion způsobů. Dá se vařit, péct, grilovat, zapékat, je výborný do polévek i salátů. Vytvořit z něj můžete chutné karbanátky bez smažení.

Na přibližně 15 karbanátků potřebujete:

1 květák (čím větší bude, tím více karbanátků uděláte)
100 gramů kvalitní šunky
100 gramů Goudy
dva stroužky česneku
jednu čajovou lžičku soli
půl čajové lžičky majoránky
špetku pepře
strouhanku na obalení (můžete použít dle libosti pšeničnou nebo kukuřičnou)
řepkový olej, kterým karbanátky jemně potřete

Jaký je postup?

Květák očistěte, nakrájejte na růžičky a ty povařte ve vodě alespoň 10 minut. Následně sceďte a nechte vychladnout. Mezitím si nadrobno nakrájejte šunku a Goudu nastrouhejte na struhadle. Je na vás, zda budete strouhat najemno nebo nahrubo. Květák pak rozmělněte třeba šťouchadlem na brambory a přimíchejte k němu další ingredience. Poté z hmoty tvořte placičky veliké podle libosti, hned je obalujte ve strouhance a skládejte do pekáčku. Nakonec je potřete olejem nebo použijte v poslední době velmi oblíbený olej ve spreji. Pečte v troubě při teplotě 200 °C asi 30 minut. Jako přílohu můžete zvolit bramborovou kaši. Dobrou chuť!

Tip: Vyzkoušejte i další skvělé květákové recepty z naší kuchyně.