Kapustu coby nálož zdraví prospěšných látek je možné pěstovat od jara do podzimu. Když přihlédneme k faktu, že ji lze dobře zmrazit, můžeme být ohledně dostatečného příjmu vitamínů, minerálů a jiných cenných látek celoročně v klidu. Jaký má kapusta přínos pro naše zdraví? A lze si kapustu vypěstovat na vlastní zahrádce, abychom ji pak použili například do zdravých kapustových karbanátků?
Kapusta (latinsky Brassica oleracea) se vyjma šťávy nekonzumuje čerstvá
Kapusta je jednou z nejstarších zelenin na světě, o čemž svědčí fakt, že ji znali už staří Egypťané. Patří do čeledi brukvovitých, a co se obsahu cenných látek týče, je královnou zeleniny. Přitom svým vzhledem nijak zvlášť neuchvacuje. Kapusty existuje několik druhů – hlávková, kadeřavá, růžičková. Všechny druhy však mají téměř stejný obsah výživných látek. Velkou zajímavostí kapusty je, že ji nelze konzumovat v čerstvém stavu. Jednoduše není dobrá a aby byla dobře stravitelná, je potřeba ji alespoň krátce povařit, podusit, osmažit, upéct… výjimku tvoří šťáva z kapusty, kterou lze přidávat do jakýchkoliv ovocných a zeleninových šťáv.
Naše babičky používaly kapustu nejen v kuchyni, nýbrž i jako léčivý obklad na bolavá záda. Jemně naklepaný list kapusty přiložte večer na bolavá záda (kříže) nebo klouby. Můžete ho upevnit obvazem, aby vám během spánku z těla nespadl. Podle všeho je tato metoda velmi osvědčená a funguje. Nezbývá než ji vyzkoušet na vlastní kůži.
Kapusta obsahuje velké množství vitamínů a minerálů
Kapusta obsahuje cenné omega 3 mastné kyseliny, které posilují srdce a cévy. Srdci pomáhá i tím, že snižuje cholesterol v krvi.
Kapusta obsahuje vysoký obsah vitamínu C, ten je dokonce vyšší než v citronech. Dále je bohatá na vitamín A a vitamín E a K, což dělá z kapusty velmi silného bojovníka za silnou imunitu.
Kapusta je plná antioxidantů, obsahuje kyselinu listovou a vitamín E. Tyto cenné látky skvěle působí jako prevence rakoviny, dále zabraňují stárnutí a udržují svěží vzhled pokožky. Kapusta dále:
- přirozeně detoxikuje organismus
- ulevuje od pálení žáhy
- blahodárně působí na nervový systém
- udržuje zdravá střeva
Vitamíny | Minerály |
A | Vápník |
B1 | Hořčík |
B2 | Fosfor |
B3 | Draslík |
B9 | Síra |
C | Železo |
E | Selen |
K | Sodík |
Lze si kapustu vypěstovat na zahradě?
Kapusta bude vaší zeleninové zahrádce slušet a jako jedna z mála druhů zeleniny na ní vydrží i v mrazech. Kapusta je velmi odolná vůči chladu, s přehledem vydrží mrazy až -10 °C. Pozdní odrůdy kapusty můžete na vaší zahradě sklízet ještě uprostřed ledna, pokud je pod sněhem najdete. Kapusta je na půdu nenáročná. Nejlépe ji však vyhovuje středně těžká humózní půda s pH 6 až 7. Vysazovat můžete nejranější odrůdy (v únoru do skleníku, v dubnu na záhon), které můžete sklízet už na začátku léta. Pozdní odrůdy se vysazují na záhon v létě a sklízíte je na podzim. Pak existují i ozimé odrůdy kapusty s vegetační dobou až 250 dní, které se na záhon vysazují do konce září, a na úrodu se můžete těšit po Vánocích.
Recept na zdravější kapustové karbanátky
Víte, jak udělat jakýkoliv recept zdravějším? Přidejte do něj kapustu! V našem receptu na kapustové karbanátky kapusta maso dokonce zcela nahradí. Potřebovat budete:
- jednu kapustu
- jednu housku
- 60 ml mléka
- 2 vejce
- 15 g másla
- kousek uzeného masa
- cibuli
- strouhanku a vejce na obalení, pepř, sůl a olej
Postup:
Kapustu na chvíli povařte v osolené vodě v hrnci, nechte vychladnout, a pak pomelte v mixéru nebo mlýnku na maso. Mezitím na oleji osmažte dozlatova cibuli nakrájenou na kostičky a pro vůni a chuť přidejte na kostičky nakrájené uzené maso. Směs dejte do větší misky, do které přidáte také housku namočenou v mléce, vejce, máslo, špetku soli, pepř a umleté listy kapusty.
Směs vypracujte do hmoty, ze které půjdou tvořit karbanátky. Pokud je směs příliš řídká, nebojte se do ní přidat strouhanku. Karbanátky obalte ve vajíčku a ve strouhance a osmažte dorůžova (můžete upéct i v troubě). Přejeme dobrou chuť!
Tip: Inspirujte se našimi zdravými recepty a překvapte rodinu novým super receptem.