Podzim je jako dělaný na procházky v přírodě. Příroda se totiž každoročně vyšvihne s tou nejlepší barevnou plejádou. A neplatí to pouze o listech, ale také o plodech. Ty mají často velmi atraktivní vzhled, že by je člověk snědl. Jsou však minimálně nejedlé nebo až prudce jedovaté.
Pamelník bílý je prudce jedovatý
Pamelník bílý je mrazuvzdorný a jeho krásně bílé bobule zůstávají na keři přes zimu. Zejména děti tyhle bobule používají jako oblíbenou zábavu – praskací kuličky. Je potřeba však děti obeznámit s tím, že jsou mírně jedovaté a jejich požití není vhodné ani ze zvědavosti. Bobule obsahují saponiny a alkaloid chelidonin. Bobule pro jejich jedovatost nekonzumují ani zvířata.
Hlohyně šarlatová
Krásnou podzimní dekoraci vytváří plody okrasného keře hlohyně šarlatové. Bobule jsou zpočátku zelené, pak se zbarvují dočervena. Jedovaté nejsou, pro člověka konzumovatelné však taky ne. Ale ptáci si na nich smlsnou.
Tis červený je velmi nebezpečný
Prudce jedovatý je tis červený, a to všechny jeho části. To ale neznamená, že na něj není radost pohledět. Odstup se tady však vyplatí, tis totiž obsahuje alkaloid taxin. Ten se rychle vstřebává a urychluje intoxikaci. Za množství, které dokáže usmrtit člověka, se považuje odvar z 50 až 100 gramů této rostliny. Většina otrav tisem bohužel končí smrtí. O to větší je paradox, že se tis hojně nachází ve volné přírodě, a to i v parcích nebo zahradách mateřských škol. Všechny části tisu jsou prudce jedovaté, až na dužinu kolem semene tisu. Ta jediná jedovatá není a často ji sezobávají ptáci. Rodiče by měli ohledně tisu zpozornět a raději ho ve svých skalkách v případě malých dětí na zahradě nepěstovat.
Zimolez lesní
Zimolezů existuje více druhů. Plody jsou červené, a dokonce i fialové. Není divu, že se jedná doslova o pastvu pro oči. Ochutnávat je vám ale nedoporučujeme. V závislosti na druhu jsou více či méně jedovaté. Ptákům ale nevadí.
Okrasný lilek
Jedovaté plody mohou děti lákat nejen v parcích a ve volné přírodě, ale i u vás na zahradě. Kdo by řekl, že takový okrasný lilek může být jedovatý? Je to venkovní i pokojová rostlina, která se pěstuje pouze jako okrasná. Plody jsou velmi atraktivní, ale jedovaté. Podobně oblíbené jsou i okrasné papričky, které jsou pro konzumaci nevhodné.
Lýkovec jedovatý
Už z názvu vyplývá, že krásné červené bobule lýkovce jedovaté se nesmí konzumovat. Rostlina obsahuje jedovaté látky dafnin, dafnetoxin a mezerein, které se nachází nejen v bobulích, ale i v listech a kůře. Otrava se projevuje pálením v ústech, bolestmi břicha, průjmem a zvracením.
Bobule břečťanu
Břečťan popínavý můžeme často spatřovat na zdech domů, po kterých se pne a vytváří půvabnou dekoraci. Ozdobné jsou nejen jeho sytě zelené listy, které se s podzimem zbarvují do různých barev, ale i bobule. Zatímco břečťanové listy se používají v lidovém léčitelství, a to zevně i vnitřně, jeho bobule jsou jedovaté a jejich konzumace může skončit až smrtí.
Cesmína
Cesmína, a to listy i její plody – červené bobule, je oblíbenou vánoční dekorací. Její červené bobule však obsahují jedovatý glykosid ilicin, který v těch nejkrajnějších případech způsobuje smrt. Za smrtelnou dávku se považuje zhruba 30 bobulí. Otrava cesmínou se projevuje ospalostí, srdeční arytmií a zánětem trávicího traktu.
V přírodě však najdete mnohem více nejedlých nebo jedovatých plodů, je to například jahodka indická, okrasné papričky, dřišťál, ptačí zob, krásnoplodka, hloh obecný a jiné.
