Čím dál více lidí si zakládá na zahradě vlastní kompost. A je pro to dobrý důvod: nejenže se chováme ekologicky, ale navíc získáme kvalitní a přírodní hnojivo pro naši zahradu. Zelenina po něm poroste jako divá a ostatní rostliny nám poděkují. Založení kompostu přitom není nic složitého, stačí pouze dodržet pár základních pravidel.
1. Výhody kompostování
Výhody kompostování asi každý zná, ale pro připomenutí:
- Zmenšíte množství odpadu v domácnosti.
- Získáte hnojivo bohaté na živiny.
- Kompost produkuje cenný humus, který zúrodňuje půdu a prospívá rostlinám.
- Budete šetrní k životnímu prostředí.
2. Správné místo
Nejprve vyberte dobře dostupné místo. Vyvarujte se založení kompostu v jámách, kde by nedocházelo k provětrávání, takže by hrozila hniloba. Kompost by neměl být vystaven přímému slunci, silnému dešti a větru. Stinné místo poskytne půdu bohatou na humus a přitahuje malé živočichy, kteří vám s kompostováním pomohou. Optimální je stanoviště pod rozlehlým stromem, např. pod ořešákem.
3. Vhodný kompostér
Nejjednodušším řešením je tzv. kompostovací hromada. Její základna by měla být cca 1,5 m široká a navrstvená do výšky 1 m. V poslední době jsou však hojně využívány kompostéry z plastu, dřeva nebo pozinku. Na menší zahrádky se hodí plastové kompostéry o objemu cca 400–600 litrů. Pro velké zahrady se vyplatí sestavit si vlastní kompostér z dřevěných prken, trámů, desek, plotovek atd. Nezapomeňte, že kompostér musí mít prázdné dno a jedna strana musí jít vyndat z důvodu překopávání kompostu.
Tip: Vyzkoušet můžete také Bokashi kompostování a jednoduše doma zpracovat organický odpad.
4. Co patří na kompost?
- čajové sáčky, sedlina z kávy
- zbytky ovoce a zeleniny
- posečená tráva
- řezanka z keřů a listí (nařezaná na menší kousky)
- zvadlé květiny a byliny
- plevel (pouze bez semen)
- vaječné skořápky
- trus drobných zvířat (slepičince, bobky od králíků)
- popel ze dřeva
- chlupy a peří ze zvířat
5. Co nepatří na kompost?
- rostliny napadené škůdci a chorobami
- nať z brambor
- rostlinné tuky a oleje
- vařené jídlo a zbytky masa, ryb a jiných živočišných produktů
- stříkané (chemicky ošetřené) citrusy, ananasy, banány atd.
- plevel, který už má semena
- silný papír
- zbytky cigaret
- popel z uhlí
6. Jak naplnit kompostér
- Na dno kompostéru dejte drobné větvičky nebo vrstvu slámy, čímž zajistíte přívod vzduchu a zamezíte hnilobě kompostu.
- Pokud máte k dispozici najednou větší množství kompostovacího materiálu (tráva, listí, různé zbytky), promíchejte je s trochou klasické zeminy. Ulehčíte tak práci drobným živočichům a mikroorganismům, kompost bude „pracovat“ rychleji.
- Jednou za čas kompost přeházejte a promíchejte. Nezapomeňte, že musí zůstat vzdušný, což podpoří tlení.
- Nesmí být ani přemokřený, ani přeschlý. Suchý kompost pokropte a překopejte, přidejte také čerstvý a vlhký materiál. Příliš mokrý kompost ucítíte už z dálky. Pokud problém přetrvává, je vhodné kompostovací místo zastřešit a zamezit přílišnému přísunu vody.
Tip: Zjistěte, jak na organické zahradničení.
7. Kam s ním aneb využití kompostu
- Po cca 3 měsících nastává první stádium, tzv. čerstvý kompost. Jedná se o ranou fázi tlení, kdy je kompost ještě příliš kyselý, ale přesto ho již můžete použít na rostliny vyžadující hodně živin, např. na rajčata, okurky či brambory.
- Po 6–12 měsících vzniká zralý kompost. Je tmavě hnědý až černý, voní jako lesní půda a obsahuje málo zbytků. Před použitím je dobré ho prosít. Můžete ho využít jako zeminu do květináčů, na zeleninové záhony či travnaté plochy. Tento kompost je velice výživný, proto dejte pozor na přehnojení. Zapracovávejte ho vždy plošně a v přiměřeném množství.
- Poslední stádium se nazývá kompostová zemina. Můžete ji použít na všechny druhy rostlin, skvělé je to na jaře nebo v létě. Do pořádně nakypřené půdy rozdělte cca 2,5–3 l kompostové zeminy na 1 m².
