Rakyník řešetlákový se pomalu ale jistě dostává do našich zahrad. A není divu – hovoří se o něm jako o jedinečné rostlině budoucnosti. Celý keř od plodů, listů, květů až po kůru obsahuje více než 200 bioaktivních látek. V tomto článku vám vysvětlíme, jak vypěstovat rakytník, jaké jsou účinky rakytníku na zdraví a co vše si z keře můžete sami vyrobit.
Rakytník řešetlákový – latinsky Hippophae rhamnoides
Rakytník řešetlákový má podobu opadavého keře patřícího do čeledě hlošinovitých. Poznáte ho podle stříbřitě zbarvených listů a oranžových plodů, květy jsou drobné bílé. Rakytník může z nízkého keře dorůstat až do 6 metrů výšky do podoby keřovitého stromu.
Svůj původ má rostlina v Rusku, odkud se dále dostával do Asie i Evropy. Už okolo roku 750 n.l. se o něm zmiňovaly čínské Čtyři knihy léčitelství. Intenzivního pěstování se však rostlina dočkala až ve 20. století.
Dnes se rakytník, především díky prokázaným účinkům na zdraví, pěstuje téměř po celém světě. V Česku jej mnoho lidí pěstuje jako okrasný keř, aniž by tušili, jaké bohatství v sobě rakytník skrývá.
zdroj: Pixabay.com
Pěstování rakytníku
Pokud chcete sklízet i plody rakytníku, vyhněte se pořízení rakytníku odřezáním již vzrostlého keře někde u cesty. Tyto keře zpravidla plní funkci okrasnou a nemusí mít předpoklady pro dobře plodící keř.
Pro sazenice si tak vždy dojděte do zahradnictví nebo ovocné školky, kde vám poradí s množstvím a vyberou i vhodnou odrůdu. Protože se jedná o dvoudomou rostlinu, je potřeba vysadit vedle sebe samčí a samičí keře v ideálním poměru 1:6. Pokud nechcete mít 7 keřů, postačí i jeden samčí a dva samičí keře, případně vám optimální množství doporučí přímo pěstitel, od kterého sazenice berete.
Rakytník není náročný na podmínky, daří se mu na slunných místech. Poměrně dobře si poradí se suchem, větrem a ke svému růstu nepotřebuje ani příliš mnoho živin. Co mu ale vadí je přemokřená půda a těžká kyselá zemina. Po zhruba 4 letech od zasazení rostlina začíná plodit. Při dobrém zacházení vydrží až sto let.
Jak poznat rakytník samec od samice
Rozeznat od sebe samce a samici sazenice rakytníku je pro laika poměrně těžké a vždy byste si měli nechat poradit od zkušeného zahradníka. Vzrostlejší rostlinu už lze rozeznat lépe – samec má na rozdíl od samičky několikanásobně větší pupeny a v době kvetení je odlišuje i barva květů – samec má květy nažloutlé a samice nazelenalé až stříbrné.
Péče o dospělý rakytník
Zhruba od čtvrtého roku je potřeba zejména samičí keře pravidelně zmlazovat, aby zbytečně neprosychaly. Zmlazování provedete odstraněním starých odplozených větví. Díky tomu se keř nebude příliš rozrůstat do šíře a nebude plodit jen na koncích větví. Zmlazování je vhodné dělat každoročně.
zdroj: Pixabay.com
Jak sklízet rakytník, aneb ostříhat a zamrazit
Plody rakytníku dozrávají v průběhu září a října. V tomto případě nesmíme zahálet a sklizeň plodů dobře načasovat. Pokud jsou nedozrálé, jsou příliš kyselé a v případě přezrátí ztrácí obsah vitamínů.
Jelikož jde plod od větvičky složitě oddělit, doporučuje se sklízet celé větvičky. Ty se i s plody ořežou a zamrazí (ideálně v igelitových pytlících). Z takto zmrazených větviček jdou následně plody rakytníku oddělit velmi jednoduše. Zmrzlé rakytníkové plody vydrží i několik měsíců.
Účinky rakytníku na lidské zdraví
Zdravotní účinky rakytníku jsou známy už více než tisíc let, kdy jej hojně využívalo čínské a mongolské léčitelství. Od 20. století je i součástí západní medicíny. V podobě sirupů, tobolek či tinktur je prodáván nejen v lékárnách, ale například i v drogeriích.
Jaké léčivé látky obsahuje rakytník?
Plody rakytníku řešetlákového jsou nabité celou řadou léčivých látek. Dominantou je především vitamín C, který podporuje imunitní systém a pomáhá v prevenci i léčbě řady nemoci. Rakytník obsahuje 20x více vitamínu C než například pomeranč. Už jedna bobulka vám postačí k pokrytí celodenního doporučeného příjmu tohoto vitamínu.
Za zmínku určitě stojí i obsah vitamínů skupiny B – konkrétně B1, B2, B3, B6 a B9, nechybí ani tzv. sluneční vitamín neboli vitamín D. Je také zdrojem vitamínu E a betakarotenu, kterého obsahuje dokonce 4x více než mrkev.
Antibakteriální účinky rakytníku
Zejména výše zmíněný vitamín C způsobuje, že má rakytník velmi silné antibakteriální účinky. Pomoci tak může zlepšit imunitu, což vede k prevenci řady nemocí a k urychlení rekonvalescence. Kromě toho pomáhá rakytník také na:
- podporu trávení, prevence proti žaludečním vředům a zánětům žaludku
- detoxikaci organismu
- rozpouštění a uvolňování hlenů
- funkci močového ústrojů a proti zánětům.
Rakytník ochrání vaše srdce a cévy
Užívání rakytníků vede dlouhodobě také k ochraně srdcí a cévy. Konkrétními účinky jsou:
- úprava hladiny cholesterolu v těle
- snižování vysokého krevního tlaku
- zlepšování krevního oběhu
- zlepšení průchodnosti cév
- prevence proti infarktu myokardu a cévní mozkové příhodě
Rakytník pro duševní zdraví
Komplexní ochrana těla, kterou rakytník skrze své složení poskytuje, zvyšuje odolnost nejen proti fyzické zátěži, ale také psychické. Neměly by tedy hrozit žádné stavy úzkosti či dokonce deprese.
Lidem užívající rakytník tak odborníci na výživu slibují zlepšenou koncentraci a paměť, a s tím související nižší riziko vzniku demence.
Rakytník pro léčbu i krásu vaší pokožky
Vysoký obsah zdravých olejů napomáhá také zevnějšku. Používání kosmetických přípravků s obsahem rakytníku slibuje především vitalitu a pružnost pokožky. Je častou součástí krémů a balzámu na vlasy či na rty. Při těhotenství je možné olej z rakytníku aplikovat na pokožku pro zvýšení elasticity a prevenci před striemi.
V Asii je rakytník běžně používán dokonce jako prostředek k léčbě poraněné kůže, proleženin, popálenin, omrzlin, ekzémů a jiných kožních problémů.
Předávkování rakytníkem
Někteří lidé hovoří o možnosti předávkování se rakytníkem, respektive vitamínem C, který je v něm obsažen. Nicméně neexistuje žádná podložená studie, která by možnost předávkování potvrdila. Pokud však cítíte, že vám užívání rakytníku nedělá dobře, poraďte se raději s lékařem.
Použití rakytníku řešetlákového
Dobrou zprávou je, že se rakytník je možné využít úplně celý. To znamená, že se používají nejen jeho vitamíny nadupané plody či listy, využít můžete také kůru a kořeny, ze kterých je možné dělat odvary na léčbu poranění kůže.
Plody rakytníku jsou však nejvíce využívané. Lze z nich vyrobit čaj, likér, olej, kompot, sirup, med, džem anebo je přidat namísto ovoce do moučníků.
zdroj: Pixabay.com
Čaj z plodů
- dvě polévkové lžíce čerstvých plodů rakytníku
- 250 ml vody
Plody rakytníku vložte do hrnce, zalijte vodou a přiveďte k varu. Vařte 5 minut, poté odstavte z plamene, sceďte a pijte ideálně ještě teplý, případně vlažný.
Čaj z listů, kořene nebo výhonků
- jedna čajová lžička čerstvých listů (nebo kořene či výhonků)
- 250 ml vody
Listy, kořen nebo výhonky vložte do hrnce, zalijte vodou a přiveďte k varu. Vařte 5 minut, poté sceďte a vypijte ideálně ještě teplý.
Rakytníkový olej
Rakytníkový olej by měl být součástí povinné výbavy každé ženy, která o sebe dbá. Pár kapek tohoto tekutého zázraku dokáže hydratovat pleť či pokožku těla. Můžete jej použít také jako balzám na rty či vlasy. Olej rovněž absorbuje ultrafialové záření a je možné jím chránit pokožku před nadměrným slunečním zářením.
Použití a konzumace rakytníkového oleje
Olej je možné užívat také vnitřně. Jedna lžička oleje denně, nejlépe ráno na lačno, obohatí váš organismus o všechny příznivé látky, které jsme vám vyjmenovali výše. Vybírejte však pouze oleje určené k vnitřní konzumaci a dbejte na kvalitu – nejlepší oleje jsou lisované za studena.
Výroba rakytníkového oleje
Rakytníkový olej je dnes možné koupit převážně na internetu nebo v lépe vybavených drogeriích. Pokud ale máte čas, chuť a dostatek plodů, můžete si jej vyrobit i sami:
Budete k tomu potřebovat usušené rakytníkové plody, které rozdrtíte a zalijete libovolným panenským olejem. Uzavřenou nádobu nechte stát 3-4 týdny na teplejším místě a občas směs promíchejte nebo protřepejte. Poté olej se zbytky plodů přeceďte přes plátno. Takto vyrobený olej uchovávejte na chladném a temném místě.
