Zatímco dříve lidé jedli hlavně proto, aby přežili, dnes lze hodně nadneseně říct, že žijeme, abychom jedli. Neplatí to samozřejmě u každého, avšak menší nebo větší problém mají lidé, kterým stres otevírá dvířka ledničky častěji, než je nutné. Přejídání pod vlivem stresu má své příčiny a naštěstí ho lze řešit.
Jak může stres způsobit přejídání?
Stres má negativní dopady na lidské zdraví a podlamuje ho různými způsoby, a to i skrze jídlo. Při stresu se lidé k jídlu staví různě. Zatímco někteří nejsou schopni během stresového období pozřít sousto a hubnou, jiní mají sklony k přejídání. Z jídla, a to především pak z takového, které mají nejraději, si udělají náplast na frustraci, únavu, přepracovanost, ale i na smutek a každodenní drobné či větší problémy. Když se toto opakuje často a jídlo vás jakoby ovládá, lze hovořit o emočním přejídání.
Jak se emoční přejídání projevuje?
- touha po jídle se dostaví náhle a je neodbytná
- chuť máte obvykle na jednu konkrétní potravinu, která většinou bývá slaná, tučná nebo sladká
- jedna porce jídla obvykle nestačí a vy na počkání spořádáte například celý pytlík brambůrků
- úleva se dostaví pouze na čas
- po jídle obvykle dojde na pocity viny
V článku „Jídlo jako náplast na bolavou duši“, který byl publikován na webu Novinky.cz, nutriční terapeutka Kamila Novotná vysvětluje, že jde o začarovaný kruh. Úleva, kterou přejídání s sebou přinese, je pouze dočasná. Častým přejídáním se může frustrace a nespokojenost naopak prohloubit, a to vzhledem k přibývání na váze, které je logickým vyústěním emočního přejídání.
Tip: Zjistěte, které přírodní léky vám se zvládáním stresu pomohou
Člověk s větší psychickou odolností problému lépe odolá nebo ho snáz vyřeší
Podle odborníků závisí hlavně na tom, jaký postoj k sobě zaujímáme. Člověk se zdravým sebevědomím dokáže problém emočního přejídání řešit včas a mnohem lépe. V opačném případě nás emoční přejídání, a hlavně pak i jeho následky, sráží psychicky ještě níž a člověk se ocitá v začarovaném kruhu. Emoční přejídání může mít u některých dospělých lidí svůj počátek v dětství. Třeba i vám rodiče tišili vaše smutky a bolístky sladkým bonbónem nebo kostičkou čokolády?
Ať už je to jakkoliv, hlavní roli v emočním přejídání hraje:
- oslabená psychická odolnost
- stres
- hormony
Tři faktory, které se navzájem prolínají
Všechny tyto tři faktory se různě prolínají a navzájem do sebe zapadají. Když jsme psychicky méně stabilní, reagujeme na stres mnohem podrážděněji, než kdybychom byli v pohodě. Ostatně stres může být hlavní příčinou oné emoční nestability. No a stres produkuje hormon kortizol. Jeho nadbytek v těle organismu jednoznačně škodí, a hlavně opět souvisí s přejídáním. Díky němu máme větší apetit. Je to způsobeno tím, že kortizol způsobuje nerovnováhu dalších hormonů, a to leptinu (hormon sytosti) a ghrelinu (hormon hladu). Do souvislosti zde můžeme dát i hormon dopamin, který se vyplavuje třeba po fyzické námaze, ale i po konzumaci jednoduchých cukrů a nasycených tuků. Dopamin tedy dokáže dočasně tlumit kortizol, i proto přináší úlevu, avšak pouze krátkodobou. Jak s přejídáním ze stresu pracovat?
Nutno říct, že žádné diety ani případná omezení v jídle tady nepomůžou.
Klíčové je:
1. Omezení nebo alespoň vyvážení stresových situací
To se snadno řekne, ale hůř dělá. Pokud ale na vás bude působit stejná nebo dokonce větší míra stresu, s emočním přejídáním jen tak neseknete.
2. Dostatek spánku a jeho navýšení
Během spánku tělo regeneruje, a proto nebude na škodu, když spánek navýšíte a pocity smutku či frustrace spíše zaspíte, než zajíte.
3. Řádné rozložení jídla do celého dne a zlepšení jeho nutričního profilu
Když nebudete celý den hladovět, možná přepadovkám hladu a chuti lépe odoláte.
4. Práce na své vnitřní pohodě
Uvědomění si problémů, které záchvaty přejídání vyvolávají, a práce na nich třeba s pomocí odborného vedení.
5. Pohyb
Odvede vaše myšlenky od přejídání a zároveň vyplaví hormon štěstí.
