Spalničky byly jednu dobu v České republice považovány za již vymýcenou nemoc. Kvůli nedostatečné proočkovanosti populace je však tato nemoc zpět a ohrožuje hlavně ty, kteří nejsou očkovaní a nemoc dosud neprodělali. Očkovaná populace může částečně před spalničkami chránit neočkované. Když se však virus objeví, jsou neočkovaní velmi ohroženi. Spalničky totiž mohou kvůli mnoha komplikacím skončit i smrtí.
Jak se přenáší spalničky?
Spalničky jsou virové a vysoce nakažlivé onemocnění, které se šíří velmi rychle. Uvádí se, že ten, kdo má spalničky, může ve svém okolí nakazit 12 až 18 neočkovaných osob. Spalničky se přenáší kapénkami, které mohou ve vzduchu poletovat a být nakažlivé i několik hodin. Na površích virus dokonce zůstává až dvě hodiny. Spalničky jsou tedy velice nebezpečné. Horečka u nich může vystoupat až k 41 °C a objevit se mohou další komplikace. Nejčastěji je to zápal plic, který může končit i smrtí. Nejohroženější skupinou jsou děti do dvou let a lidé s oslabeným imunitním systémem. Nebezpečná je i nákaza spalničkami v rané fázi těhotenství, kdy může žena potratit.
Jaké komplikace mohou u spalniček nastat?
Spalničky často doprovází průjem nebo infekce ucha. Velmi závažnou komplikací spalniček je zápal plic, na který se může i umřít. Je to dokonce nejčastější příčina úmrtí spojená se spalničkami. Zcela výjimečně, a to u jednoho pacienta z 1000, se může objevit zánět mozkové tkáně. Ten může vést k trvalému neurologickému poškození. Ani po překonání spalniček nemusí mít člověk vyhráno. Zákeřná nemoc může člověka ve velmi výjimečných případech zasáhnout i několik let po vyléčení, a to tak, že se u dotyčného objeví onemocnění SSPE – subakutní sklerotizující panencefalitida. Jedná se o závažné onemocnění, při kterém postupně dochází k degeneraci nervů a mozkové tkáně, což v konečné fázi způsobí smrt.
Mezi příznaky onemocnění, které se může objevit klidně i 10 let po prodělaných spalničkách, patří:
- postupně se zhoršující duševní zdraví
- svalové křeče
- spalničky mohou také způsobovat neplodnost mužů
Rizikovým faktorem pro výskyt tohoto onemocnění je hlavně skutečnost, že spalničky dotyčný prodělal velmi brzy, a to nejčastěji do věku dvou let. V neposlední řadě mohou spalničky způsobovat neplodnost mužů.
Inkubační doba spalniček
Spalničky jsou zákeřné i v tom, že od chvíle nakažení trvá 10 až 14 dní než nemoc propukne. Přitom dotyčný může šířit nemoc už 4 až 5 dní předtím než se mu na těle objeví červené a pro spalničky typické flíčky (vyrážka může mírně svědit). Prvotní příznaky spalniček si lze jednoduše splést s běžnými příznaky chřipky a nachlazení – rýmou a kašlem. Dalším příznakem je zčervenání očí, které se stávají velmi citlivými na světlo. Nemoc provází horečka, která bývá mezi třetím až sedmým dnem velmi vysoká a přesahuje hranici 40 °C. Později se objevuje červená vyrážka – drobné červené flíčky, které se vyskytnou nejdříve na obličeji, a pak i po celém těle. Na dásních se také mohou objevovat bílé tečky. Vyrážka může na těle přetrvávat i týden. K dalším příznakům spalniček patří:
- nechutenství
- zánět průdušek
- uplakaný výraz
- zanícené uzliny
Spalničkami jsou ohroženi všichni, kteří nebyli proti této nemoci očkovaní nebo nemoc dosud neprodělali. U dospělých dochází k závažnějšímu průběhu než u dětí.
Léčba spalniček a očkování
Účinnou prevencí spalniček je očkování. Při propuknutí nemoci však žádná speciální léčba neexistuje. Nemocnému mohou ulevit léky proti horečce a je důležité, aby dodržoval pitný režim. Často při výskytu onemocnění dochází ke karanténnímu opatření, kdy je nemocnému zamezen přístup do školky, školy nebo práce. S nemocným by vůbec neměli přicházet do kontaktu ti, kteří nemoc neprodělali a nejsou proti spalničkám očkovaní. Proti spalničkám se očkuje vakcínou MMR, která je kombinovaná a chrání nejen proti spalničkám, ale i proti zarděnkám a příušnicím. Tato vakcína se podává ve dvou dávkách, a to nejdříve ve věku od 10 do 18 měsíců, druhá dávka pak následuje přibližně měsíc po první. Vakcína se považuje za bezpečnou pouze s minimem vedlejších účinků.
Kde se vzaly spalničky?
Spalničky provázejí lidstvo více než 2500 let, alespoň tohle se podařilo zjistit vědcům, kteří virus analyzovali a jeho stáří se jim podařilo vystopovat do doby, kdy byl založen starověký Řím. Patogen spalniček (virus MeV) pochází z velmi nebezpečného viru skotu. Člověk by řekl, že s tak starým virem už si lidstvo bude umět poradit, a dokonce ho bude schopno zcela vymýtit. To by bylo možné, kdyby se alespoň několik let za sebou podařilo udržet 95% proočkovanost populace. To se ale kvůli odpůrcům očkování nedaří a spalničky jsou opět na vzestupu. Díky povinnému očkování se v letech 2000 – 2013 v Česku spalničky objevovaly minimálně. Pro srovnání bylo hlášeno přibližně pouze 30 případů ročně. Později však proočkovanost klesala a například v roce 2018 bylo v Česku hlášeno až 203 případů spalniček. V první půlce roku 2019 to bylo ještě více, a to 579 případů. Kvůli vzrůstajícímu počtu případů Světová zdravotnická organizace v roce 2019 vyřadila Českou republiku ze seznamu zemí, ve kterých byly spalničky vymýceny. A na závěr ještě jedno srovnání. Podle dostupných údajů bylo v roce 2007 na spalničky očkováno až 98 % dětí do tří let. V roce 2017 to už bylo pouze 84 %.
