Označení mikrobiom se používá pro souhrn veškeré genetické informace mikroorganismů, které žijí v našem těle (největší část ve střevech, ale také u každého člověka na kůži, v ústech atd.). Ačkoliv je obtížné si to představit, na každou buňku našeho organismu připadá zhruba 1 – 1,3 buněk mikroorganismů žijících uvnitř a na povrchu našeho těla, pro které jsme hostitelem.
Z pohledu DNA je však tento rozdíl ještě výraznější, zatímco buňky lidského organismu obsahují kolem 23 000 různých genů, všechny různé bakterie obsahují cca 100 – 360krát více genů. Pro lepší ilustraci – každý z nás máme ve svých střevech hmotu mikroorganismů, která odpovídá hmotnosti celého našeho mozku. Složení střevního mikrobiomu je velmi pestré a kromě biliónů bakterií se skládá také z kvasinek, virů, mikroskopických hub, roztočů, prvoků, helmitů a dalších.
Střevní mikrobiom a zdraví
Výsledky výzkumů z posledních let ukazují, že střevní mikrobiom ovlivňuje naše zdraví i metabolismus mnohem více, než jsme si dříve mysleli. Především naše bakterie ovlivňují trávení potravy, množství živin, které jsme schopni vstřebat, syntézu některých vitamínů, naši imunitu, náladu i fungování mozku. Ve střevech máme totiž hned po mozku největší koncentrace nervových zakončení (proto se střevům občas říká „druhý mozek“) a střevní mikroorganismy s těmito nervovými buňkami přicházejí do kontaktu a prostřednictvím regulace neurotransmiterů tak ovlivňují naše chování. V současné době probíhají výzkumy mikrobiomu v souvislosti s novými možnostmi léčby autoimunitních onemocnění, jako je Crohnova choroba, diabetes, celiakie, obezita nebo rakovina tlustého střeva.
Ukazuje se, že mnoho z těchto nemocí souvisí se snížením diverzity střevní mikroflóry a se změnou poměrů různých bakterií (tzv. dysbióza) oproti zdravým lidem. V současné době můžeme například poznat obézního člověka s 80% jistotou pouze podle střevního mikrobiomu. Podle nejnovějších vědeckých zjištění je tato dysbióza v lidském mikrobiomu a nápadně zvýšený výskyt výše uvedených autoimunitních onemocnění ve vyspělých zemích dávána do souvislosti s příliš vysokým důrazem na hygienu, nadužívání antibiotik, a dokonce také s kojením a způsobem porodu.
Souvislost mezi střevním mikrobiomem a moderní výživou
Složení střevního mikrobiomu je u každého člověka unikátní a specifické a je proto dalším faktorem, který spolurozhoduje o individuální odpovědi konkrétního člověka na dané výživové postupy a potraviny. Perspektiva mikrobiomu je zároveň vysvětlením, proč se příznivci některých „moderních“ výživových postupů mohou ve svých argumentech mýlit. Zastánci tzv. paleo diet totiž často argumentují tím, že máme stejný genom jako lidé v paleolitu, a proto bychom se měli stravovat jako tehdejší lovci a sběrači. Když pomineme, že se od našich předků lišíme epigeneticky, tak se velmi výrazně lišíme složením našeho mikrobiomu. Mikrobiom se totiž mění v řádech dní a měsíců. Jinými slovy – přestože jsme skutečně nositeli téměř stejného genomu jako naši předci lovci a sběrači, složení mikrobiomu v našem střevě nemá s tehdejší výživou nic společného.
Možnosti ovlivnění našeho mikrobiomu
Složení mikrobiomu můžeme postupně ovlivnit stravou a dalšími faktory (spánek, fyzická aktivita apod.). A to především dostatkem čerstvého sezónního ovoce a zeleniny z lokální produkce s vysokým obsahem vlákniny, resp. prebiotik obsažených zejména v mrkvi, rajčatech, cibuli, česneku, ředkvích, chřestu a pórku. Chemicky se jedná o oligosacharidy, které jsou pro člověka většinou nestravitelné, ale naše střevní bakterie je dokážou rozložit a využít a „na oplátku“ produkují látky, které jsou „potravou“ pro buňky střevní sliznice. Nejvýznamnějším prebiotikem je inulin. Pozitivní vliv na střevní mikrobiom má i konzumace probiotik ve fermentovaných potravinách, jako jsou např. kefíry, jogurty a kysané zelí. Důležitá je také pestrost výživy, protože střevní mikroflóru pozitivně ovlivňuje i káva, čaj nebo koření kari.
