Kreslená postavička Pepek námořník způsobila, že se o špenátu smýšlí jako o super zdroji železa. Špenát obsahuje železo, což o to, ale není ho zase tolik. Sušené houby, droždí nebo pšeničné otruby obsahují například mnohem více železa než špenát. Přesto ho doporučujeme zařadit do jídelníčku co nejčastěji, protože je plný vitamínů a dalších zdravých látek pro naše tělo. Problém může nastat v jeho zpracování. Už po dvou dnech skladování špenát vadne. Jak ho tedy nejlépe zpracovat, aby si zachoval svůj nutriční profil?
V lednici může špenát setrvat nanejvýš 5 dní
Špenát je ideální listovou zeleninou, která umí zpestřit jakýkoliv recept. Jídlu dodá barvu, ale hlavně vitamíny a minerály. Je jasné, že ideální je konzumovat špenát čerstvý, protože jedině tak z něj získáte maximum vitamínů. V takovém případě ale musíte s konzumací špenátu spěchat. Špenát totiž nepatří k zelenině, na kterou můžete v lednici zapomínat. Vadne už po dvou dnech skladování. V temnu a chladu vydrží maximálně 5 dní. Čím déle s jeho zpracováním vyčkáváte, tím více vadne a ztrácí na své síle. Špenát se nebojte použít všude tam, kde byste použili například salát. Kromě špenátové omáčky ho můžete přidat do salátů, baget, slaných koláčů, ale i smoothie drinků, kterým dodá krásnou zelenou barvu.
Mrazení je ideální způsob, jak ve špenátu uzamknout cenné látky
Ačkoliv v lednici špenát nějaký ten den vydrží, je lepší být o krok napřed a zamrazit ho dřív, než se na něm objeví první známky vadnutí. Dobrou zprávou je, že špenát je pro mrazení ideální. I přes velmi nízké teploty si totiž zachová většinu svých cenných látek. Proto se v obchodě nemusíte bát sáhnout rovnou po mrazené variantě. Špenát můžete mrazit rovnou. Jeho listy však musíte prvně blanšírovat v horké vodě, následně prudce zchladit, a pak mrazit. Tento postup pomůže ve špenátu uzamknout barvu i vitamíny. Ze špenátových listů si můžete vytvořit pyré, které následně zmrazíte. A protože není dobré špenát opakovaně ohřívat a rozmrazovat, je lepší nachystat si do mrazáku menší porce špenátu.
Pozor na opakované ohřívání špenátu
Jak už jsme výše zmínili, špenát není radno znovu ohřívat. Ve špenátu se totiž koncentrují dusičnany, a to hlavně ve stoncích listů a v žilním systému listů. Dusičnany se pak vlivem tepla (ohříváním nebo uchováváním v teple) mohou přeměnit na dusitany a ty zejména v kombinaci s bílkovinami vytvářejí zdraví nebezpečné nitrosaminy. Aby se tomuto nebezpečnému jevu předešlo, doporučuje se špenát znovu neohřívat. To znamená uvařit a rovnou zkonzumovat, vytahovat ho pouze v malém množství a zamrazit ho dřív, než dojde k jeho vadnutí. Ovšem pozor, pokud se znovu ohřívaným špenátem nebudete ládovat od rána do večera, není se čeho obávat. V normálním množství nejsou dusitany přímo zdraví ohrožující.
Tipy a informace na závěr:
- Špenát ze zahrádky sklízejte vždy ve chvíli a v takovém množství, když víte, že ho stihnete zpracovat.
- Sklízejte ho vždy před odkvětem, potom obsahuje více dusičnanů a není tak dobrý a křehký.
- Špenátové listy oplachujte studenou vodou a jeho stonky odstřihněte – právě v nich a v žilnatině špenátu se koncentrují dusičnany.
- Věděli jste, že špenát pěstovaný ve skleníku obsahuje více dusičnanů než špenát z volného záhonu?
Tipy na recepty se špenátem
Pokud hledáte inspiraci do kuchyně, u nás najdete mnoho zajímavých a zdravých receptů se špenátem, které můžete ihned vyzkoušet. Zde si můžete recepty se špenátem prohlédnout a vybrat si ty nejlepší pro vás. Dobrou chuť!
