Už jste přemýšleli nad tím, co způsobuje barvu naší kůže, očí a vlasů? Stojí za tím pigment melanin, jehož množství v těle nemáme plně pod kontrolou. To nedává spát hlavně osobám s poruchou pigmentace, kterou nedostatek nebo nadbytek melaninu vyvolává.
Co je a co dělá pigment melanin?
Za barvu naší kůže, očí a vlasů může melanin. Pigment, který z aminokyseliny tyrosin vyrábějí buňky zvané melanocyty. Ty se nacházejí ve více částech těla – v hluboké vrstvě kůže, zorničkách a duhovkách, močovém měchýři, nadledvinové dřeni, ve vlasech, slezině nebo štítné žláze. Melanin nejde doplnit běžnými doplňky stravy, jako například doplňujeme hořčík nebo vitamín C. Jeho tvorba a množství v těle jsou podmíněny genetikou, hormonálními změnami, pobytem na slunci, ale i stresem nebo nemocemi.
Hormon, který chrání kůži před škodlivým UV zářením
Kromě toho, že je melanin zodpovědný za barvu vlasů, kůže a očí (platí, že čím více melaninu melanocyty produkují, tím tmavší barvu pleť, oči a vlasy mají), chrání kůži před škodlivým UV zářením. Melanin škodlivé sluneční záření pohlcuje a rozptyluje ho po povrchu kůže. Tím chrání buňky před poškozením. Opalování je jednou z mála věcí, kterou můžeme množství melaninu v těle ovlivnit, ale kvůli riziku rakoviny kůže se nedoporučuje. Množství melaninu v kůži se totiž po opalování zvyšuje, což může vést k mylné domněnce, že čím více se budete slunečním paprskům vystavovat, tím více melaninu budete mít v kůži, a tím lépe vás ochrání. To je ale nesmysl. Tvorba melaninu skrze opalování není žádnou ochranou před škodlivým UV zářením. Vždy je potřeba se slunci spíše vyhýbat a používat opalovací krém s dostatečným UV faktorem.
Melanin kůži chrání i před působením volných radikálů a některé studie dokonce naznačují, že může mít protizánětlivé působení. Toto tvrzení se však ještě ověřuje.
Pigment, který běžně nedoplníte
Nedostatek melaninu v těle se neřeší a množství melaninu vám nebylo dáno do vínku pouze při narození. I když toto tvrzení také platí. Například porucha pigmentace zvaná albinismus, pro kterou je typický chybějící pigment kůže, očí i vlasů, je vrozeným dědičným onemocněním. Toto onemocnění se vyskytuje velmi vzácně. Na druhou stranu vitiligo, které se také vyznačuje chybějícím pigmentem a jehož projevem je tvorba bílých skvrn (takzvaně map) po těle, vrozené není a lze jím onemocnět kdykoliv v průběhu života – nejčastěji mezi 10. až 30. rokem. Příčiny nejsou dosud dobře známy, ale řada odborníků se přiklání k autoimunitnímu onemocnění jako k příčině.
Další poruchy pigmentace a možné příčiny
Kromě albinismu a vitiliga mezi poruchy pigmentace patří také:
- Melasma – objevuje se až u 15 % těhotných žen jako skvrny na tvářích, nosu a nad horním rtem a způsobuje ji hormonální výkyv, melasma obvykle po porodu sama zmizí.
- Stařecké skvrny – na jejich vznik má vliv sluneční záření, stáří a barva pleti.
- Pihy – vznikají u lidí, kteří mají nadměrné množství melaninu.
- Skvrny na kůži mohou vzniknout i vlivem zánětlivého onemocnění – například onemocnění nadledvin, nedostatečná funkce ledvin nebo sklerodermie.
- Tmavé skvrny na hřbetech rukou – mohou pro změnu způsobit problémy s játry.
Jak doplnit melanin?
Melanin nejde doplnit stejně jednoduše, jako například vitamín C pro podporu tvorby kolagenu nebo hořčík pro regeneraci svalů. Na trhu existují melaninové tablety nebo se může melanin podávat injekční formou (vždy po domluvě s lékařem a většinou při potížích). Můžete třeba sehnat melanin proti šedivění vlasů nebo melanin na podporu opalování. Žádná studie však nepoukazuje na to, že by konkrétní doplněk stravy způsobil vyšší obsah melaninu v těle a jeho lepší využitelnost organismem.
Spíše je doporučováno:
- dostatečně odpočívat
- vyhýbat se stresu
- jíst pestrou stravu
- vitamíny: A, C, E, minerál měď, železo nebo látka tyrosin mohou příznivě podpořit činnost melanocytů, a tím pádem i produkci melaninu
