Dřišťál listnatý může být u vás na zahradě nenápadným zdrojem vitamínů. Jeho zdravé červené bobulky však sezobnou ptáci dřív, než je stačíte obrat v případě, když netušíte, jak hojně lze dřišťál využít v kuchyni nebo v lidovém léčitelství. Protože je plný vitamínů, je vhodné se s ptáky o tyto plody minimálně rozdělit. Pozor na dávkování této léčivky. Ve velkém množství je totiž toxická. Více informací najdete v tomto článku.
Co to je a kde roste dřišťál listnatý?
Dřišťál listnatý je až tři metry vysoký a stále zelený keř, který má původ v Himálajích. Odsud se rozšířil do jiných koutů světa, do Bhútánu, Nepálu, na Srí Lanku, dokonce do Velké Británie, Evropy i Austrálie. Keř najdete na slunných stráních, často roste na vápencích a dolomitech. Je běžnou součástí běžných zahrad, zejména pak těch, které se kvůli snazší údržbě nechají zarůst okrasnými keři. Umí zaujmout v každé své roční fázi. V létě kvete pestře žlutými hroznovitými květy, které úžasně voní. Z těch se pak tvoří červené plody, které jsou velmi podobné šípkům a lze je konzumovat čerstvé i vařené. Jejich sběr může být komplikovaný kvůli trnům, které keř má, ale rozhodně stojí za to.
Plody dřišťálu a jejich obsahové látky
Asijské lidové léčitelství využívá komplet celý keř – od kúry po listy a plody. U nás najdou využití především plody, které je škoda na dřišťálu nechat pouze pro ptáky. Často je dřišťál listnatý součástí živých plotů a málokdo o něm tuší, že jeho červené bobulky jsou nejen jedlé, ale také díky vitamínům zdraví přínosné. V Česku existuje asi 500 druhů dřišťálu listnatého. Rozrostl se zde i přesto, že byl ve 40. letech minulého století záměrně plošně huben, protože se mylně předpokládalo, že je tento keř přenašečem rzi obilné. Naštěstí se zde i přesto keř usadil a je tak krásnou celoroční ozdobou zahrad.
Plody dřišťálu listnatého nesou stejný název jako keř a hodně se podobají brusinkám. Mají svěží trpko-kyselou chuť a spoustu vitamínů. V plodech dřišťálu najdete vitamín C a K, kyselinu citrónovou, jablečnou i vinnou. Velmi důležitou látkou je alkaloid berberin.
Díky obsaženým látkám plody dřišťálu:
- podporují imunitu
- snižují vysoký krevní tlak
- zvyšují počet prospěšných bakterií ve střevě
- působí protizánětlivě a antioxidačně
- pomáhají v léčbě deprese
- vyrovnávají vysokou hladinu cukru v krvi
S konzumací plodů, ačkoliv vám budou chutnat i syrové, to ale nepřehánějte. Plody dřišťálu totiž umí výrazně snižovat tlak. Pokud by tedy dřišťál konzumoval ten, který trpí nízkým tlakem, mohou mu plody tlak ještě snížit, což by mohlo být zdraví nebezpečné.
Dřišťál listnatý a jeho využití
Hlavně plody dřišťálu listnatého najdou široké využití nejen v kuchyni, ale také v domácí lékárničce. Plody lze sušit, zavařovat nebo z nich dělat marmelády a sirupy. Připravit z nich lze čaj, který podpoří imunitu. Plody výborně ochutí vaše pečené nebo grilované maso. Kuličky dřišťálu se k masu přidávají až těsně před upečením, kdy vlivem vysoké teploty prasknou a na maso pustí svou kyselou šťávu.
Plody, kůru a listy dřišťálu lze zahrnout do přírodní domácí lékárničky, kdy téměř všechny tyto části mají léčivé účinky:
- upravují trávení
- působí protizánětlivě
- fungují močopudně i žlučopudně
- snižují tlak
- podporují zdraví jater
Takto se dřišťál nejčastěji používá ve formě čajů, léčivých tinktur a obkladů.
Pozor na správné dávkování
Ale pozor, ačkoliv je dřišťál léčivý, stejně jako u dalších léčivek se to s jeho konzumací nesmí přehánět. Ve vysokých dávkách je totiž toxický. Nejvyšší dovolenou denní dávkou jsou dvě čajové lžičky. Konzumaci by se měly vyhnout těhotné a kojící ženy, a to hlavně proto, že účinky dřišťálu na ně nejsou dostatečně prozkoumány. Stejné je to u dětí, kterým by se dřišťál neměl podávat vůbec nebo pouze v opravdu malých dávkách. Dřišťál by neměli konzumovat ani ti, kteří mají problém s ledvinami.
