Spousta lidí se snaží o úspěšné hubnutí, a přitom jim uchází naprosto zásadní fakt. Vyrovnaná strava a pohyb je velice důležitá věc, ale zkoušeli jste si někde propočítat, zdali se ocitáte v kalorickém deficitu? A co to vůbec kalorický deficit je a jak ho rozpoznat?
Co je to ten kalorický deficit?
Pokud si vedeme některý jídelníček, tak bychom si měli sepisovat veškeré denní aktivity a energii vydanou během dne a přijatou během stravování. Energetický základ je pro každého odlišný. Ovlivňuje jej zejména pohlaví, váha a věk osoby. Nazývá se jako bazální metabolismus.
Zkráceně takzvaný „bazál“ znamená energii, kterou vaše tělo vydá denně na naprosto základní životní funkce jako je například dýchání, růst nehtů, vlasů a další. Pokud byste tedy leželi nehybně celý den na posteli, tak se váš výdaj bude rovnat bazálnímu metabolismu.
K němu je pochopitelně potřeba připočítat veškeré další výdaje jako je například pracovní či studijní nasazení, a především aktivní sportovní trénink, který může kalorické ztráty vyhnat do naprostého maxima.
V momentu, kdy máme před sebou součet veškerých energetických výdajů je na nás, abychom si za pomoci aplikace či kalkulačky propočítali veškerou přijatou energii ze stravy i pití za celý den. Pokud se nám podaří přijatou energii držet pod úrovní energie vydané, tak můžeme spokojeně říci, že se pohybujeme v kalorickém deficitu.
Jaké má dopady a jak velký má být
Jakmile se pohybujeme pod úrovní vydané energie, tak to automaticky znamená, že naše tělo potřebuje energii nějakým způsobem nahrazovat. V ideálním případě k tomu dochází ubýváním a spotřebováváním tukové hmoty. Při špatné stravě ale pozor! Bez bílkovin můžete přicházet i o svalovou, a to nikdo z nás nechce.
Postupným ubýváním tukové tkáně tak dochází ke zdravému hubnutí. Kalorický deficit by se podle odborníků měl pohybovat mezi třemi až pěti procenty. I v tomto případě platí jednoduché pravidlo individuality.
Pro někoho může pět procent znamenat neustálou únavu a střídání nálad, pro jiné může klidně dvanáct procent znamenat úbytek tukových zásob, aniž by na sobě pocítil jakoukoliv únavu.
Low-carb stravování jako cesta k deficitu
Při cestě k deficitu bychom si měli hlídat především položku sacharidů. Tuky i bílkoviny jsou sice energeticky vydatnější, ale také náročnější na spalování a pro tělo nepostradatelné. Měli bychom se tak snažit přímo o snižování počtu přijatých sacharidů.
V praxi to může znamenat například nahrazení příloh zeleninou anebo úplné vynechání běžného pečiva. Právě v těchto surovinách a veškerých sladkých cheatech totiž najdeme spoustu energie, která by nám komplikovala nastolení a udržení deficitu na efektivní úrovni.
