Atkinsonova dieta upoutala pozornost řady celebrit v 70. letech 20. století. Když s ní její zakladatel Robert Atkinson slavil velké úspěchy, nemohla si ji vynachválit například Jennifer Aniston, Kim Kardashian a další slavní lidé. Držet ji lze i dnes, avšak s tím rozdílem, že už nad ní odborníci na zdravou výživu tak nejásají, a naopak jsou velmi skeptičtí.
Co lze nazvat Atkinsonovou dietou?
Atkinsonova dieta je jednou z prvních nízkosacharidových diet, které kdy začaly existovat. Její zakladatel Robert Atkinson ji s velmi úspěšnými výsledky představil v 70. letech 20. století. Hubla podle ní celá řada celebrit. Na tuto dietu později navazovaly další a další nízkosacharidové diety založené převážně na bílkovinách a tucích. Tahle však byla velmi průkopnická, a tak se nelze divit, že měla své mouchy. Jedná se o dietu, která razantně omezuje příjem sacharidů. Atkinson srazil hranici na 20 gramů sacharidů za den, aniž by domyslel vážnost následků tohoto počínání. Pro představu obsahuje 20 gramů sacharidů krajíc chleba nebo jedno jablko.
Jaký je princip diety?
Atkinsonova dieta byla rozdělena do čtyř fází.
První fáze
Ta první, která trvala dva až tři týdny, byla nejdrastičtější. Člověk, který se chtěl podle diety stravovat, musel ze svého jídelníčku vyškrtnout prakticky všechny sacharidy – brambory, luštěniny, rýži, veškeré přílohy a pečivo. Zůstat mu mohlo pouze 20 gramů sacharidů na den. Naopak mohl jíst maso, ryby, sýry, tučné jogurty, a to prakticky bez omezení.
Druhá fáze
Ve druhé fázi můžete sníst o pět gramů sacharidů více – tedy 25 gramů za den. Tato fáze nemá konkrétní časový rozptyl. Doporučuje se v ní zůstat do té doby, než budete se svou váhou spokojeni. Hubnutí se opravdu dostaví, a to díky omezenému množství sacharidů a v těle nastartované ketóze.
Třetí fáze
Třetí fáze by se dala nazvat testovací. V ní máte možnost do vaší stravy přidat další sacharidy. Je však potřeba setrvat a testovat, kolik gramů navíc vaše váha snese. V této fázi nehubnete, ale ani nepřibíráte. Je to velmi individuální, samozřejmě záleží i na množství pohybu za den, který vám pomůže udržet si vysněnou váhu.
Čtvrtá fáze
Čtvrtá poslední fáze je udržovací a doživotní. Zde je potřeba udržet své chutě na uzdě a zejména se nevracet ke starým návykům. Denní porce sacharidů by měla být stále velmi omezená.
Pro koho je a není Atkinsonova dieta vhodná?
Atkinsonova dieta je vhodná pro zdravé jedince, kteří touží po rychlém úbytku váhy. Neublíží ani těm, kteří ji chtějí držet krátkodobě – chtějí upravit svou váhu, a pak přejít na jiný zdravý a méně rizikový způsob stravování.
Naopak není vhodná:
- pro vegany a vegetariány
- pro sportovce a těžce pracující lidi, kterým by rychlý zdroj energie chyběl
- pro lidi s problémy s trávením (maso a tuky se tráví hůř)
- pro lidi, kteří mají problém s ledvinami
- pro těhotné ženy
- pro dospívající a děti
Jaké jsou její výhody?
K výhodám Atkinsonovy diety patří:
- jasná pravidla
- při dietě nehladovíte
- po vynechání sacharidů vám pořád na talíři zůstanou oblíbené potraviny – maso, sýry, jogurty
- není nutné jídlo odměřovat a vážit
- rozdělení do více fází
- pozdější přechod k udržitelnějšímu stravování (dieta je velmi přísná na začátku, postupně však do ní můžete zařadit více sacharidů)
V čem spočívají rizika a nevýhody této diety?
Ačkoliv byla dieta v době svého vzniku velmi účinná, časem se začaly objevovat její „mouchy“. I proto byla později tato dieta upravena podle zásad zdravého stravování. Například se začínalo se 40 gramy sacharidů za den, později dokonce se 100 gramy sacharidů za den. Princip (vyšší příjem bílkovin a tuků) však zůstal.
K nevýhodám Atkinsonovi diety patří:
- riziko jojo efektu
- nemožnost dietu držet dlouhodobě
- vyšší riziko zácpy
- zhoršené stravování
- chybějící vitamíny, minerály, a hlavně pak vláknina ve stravě
- vyšší míra únavy
- zanesení těla toxiny
- objevit se mohou vedlejší účinky jako zápach z úst či bolesti hlavy
